|
| |
|
| |
|
|
Ze života rodiny ze Stěžer na Královéhradecku v 19. století
Valášková, Naďa
Příspěvek se zabývá zápiskami Františka Řehoře (n. 1857 – z. 1899) z 2. poloviny 19. století z obce Stěžery, okr. Hradec Králové. Z etnografického hlediska byl F. Řehoř považován za předního znalce ukrajinské lidové kultury v Haliči (nyní v západní Ukrajině), kde prožil kolem 15 let. Ale jeho pozůstalost (uložená v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze) obsahuje také rukopisnou "Rodinnou kroniku" se zápisky o životě předků na selském statku v 18. -19. století. Část Řehořových zápisků již byla publikována a zde jsou stručně prezentovány záznamy, které se týkají cestování v 60. letech 19. století. V prvním případě se jednalo o nepříjemné zážitky z nuceného úprku rodiny z vesnice v důsledku prusko-rakouské války v roce 1866 a ve druhém případě o zajímavé cestování k příbuzným na tradiční svátky - posvícení.
|
|
|
Martin Ješuta (1783-1875) - písmák z Bystřice u Benešova
Petráňová, Lydia
Kronikářské dílo Martina Ješuty (cca 600 str.) představují dvě rukopisné kroniky, a to Rodinná památní knížka a Kniha památní města Bystřice. Švec, kostelník a člen literátského bratrstva Ješuta začal psát v roce 1848. Jeho kroniky představují unikátní pramen pro rekonstrukci každodenního života jedinců, rodin a sociálních skupin sedláků, řemeslníků a obchodníků v lokálním společenství malého zemdělského města.
|
|
|
Školní kroniky pražských okrajových obcí jako etnografický pramen
Thořová, Věra
Nejstarší školní kroniky se týkají od konce 19. století do r. 1892. Psal je většinou řídící učitel, motivovaný svými osobními zájmy a zaujetím. Mnohé z nich vynikají proto svérázným dobovým koloritem a nacházíme v nich - kromě popisu školních událostí - i zprávy významné pro poznání dějin obce a způsobu života jejích obyvatel. Přinášejí údaje o sociálním složení žactva, o počtu dětí navštěvujících školu, jejich nemocnosti a úmrtnosti, dětských hrách, slavnostech a zábavách.
|
host ::
RSS.